Proroctví, která bylo napsané v roce cca 620 před Kristem a naplňuje se až do dnešní doby
Proroctví z biblické knihy Daniel 2. a 7. kapitoly | |||
Ve druhém roce svého kralování měl Nebúkadnesar sen. Rozrušil se a nemohl spát. 2 Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem. 3 Král jim řekl: „Měl jsem sen a jsem rozrušen; chci ten sen znát.“ 4 Hvězdopravci promluvili ke králi aramejsky: „Králi, navěky buď živ! Pověz svým služebníkům ten sen a my ti sdělíme výklad.“ 5 Král hvězdopravcům odpověděl: „Mé slovo je příkaz: Jestliže mi neoznámíte sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů se stane hnojiště. 6 Jestliže mi však sen a jeho výklad sdělíte, dostane se vám ode mne darů, odměny a velké pocty. Sdělte mi tedy sen a jeho výklad!“ 7 Odpověděli znovu: „Ať král poví svým služebníkům sen a my sdělíme výklad.“ 8 Král odpověděl: „Já vím jistě, že chcete získat čas, protože vidíte, že mé slovo je příkazem: 9 Jestliže mi ten sen neoznámíte, čeká vás jediný rozsudek. Domluvili jste se, že mi budete říkat lživé a zlé věci, dokud se nezmění čas. A proto mi řekněte ten sen a poznám, že jste schopni sdělit mi i výklad.“ 10 Hvězdopravci králi odpověděli: „Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc. 11 Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky.“ 12 Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit. 13 Když byl vydán rozkaz a mudrci byli zabíjeni, hledali též Daniela a jeho druhy, aby byli zabiti. 14 Tehdy se Daniel rozvážně a uvážlivě obrátil na Arjóka, velitele královy tělesné stráže, který vyšel zabíjet babylónské mudrce. 15 Otázal se Arjóka, králova zmocněnce: „Proč je králův rozkaz tak přísný?“ Arjók Danielovi tu věc oznámil. 16 Daniel vešel ke králi a prosil ho, aby mu dal určitou dobu, že králi ten výklad sdělí. 17 Pak Daniel odešel do svého domu a oznámil tu věc svým druhům, Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi. 18 Vyzval je, aby prosili Boha nebes o slitování ve věci toho tajemství, aby Daniel a jeho druhové nebyli zahubeni se zbytkem babylónských mudrců. 19 I bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění. Daniel dobrořečil Bohu nebes. 20 Promlouval takto: „Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky. Jeho je moudrost i bohatýrská síla. 21 On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum. 22 Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. 23 Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitost.“ 24 Daniel tedy vešel k Arjókovi, kterého král ustanovil, aby zahubil babylónské mudrce. Přišel a řekl mu toto: „Babylónské mudrce nehub! Uveď mě před krále, sdělím králi výklad.“ 25 Arjók neprodleně uvedl Daniela před krále a řekl mu: „Našel jsem muže z judských přesídlenců, který králi oznámí výklad.“ 26 Král oslovil Daniela, který měl jméno Beltšasar: „Jsi schopen oznámit mi sen, který jsem měl, a jeho výklad?“ 27 Daniel králi odpověděl: „Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. 28 Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku: 29 Tobě, králi, vyvstaly na lůžku starosti o to, co se v budoucnu stane, a ten, který odhaluje tajemství, ti oznámil, co se stane. 30 Já pak to nemám z moudrosti, které bych měl více než ostatní živé bytosti, ale to tajemství mi bylo odhaleno, aby výklad byl králi oznámen a abys poznal myšlení svého srdce. |
|||
![]() |
<< Babylónské armádě velil mladý princ Nebúkadnesar. v roce -612 bojoval proti asyrskému králo, porazil Ninive, Egypt, Sýrii a Palestinu. Roku -605 zaútočil na Jeruzalém a mnoho židů odvedl do zajetí - mezi nimi byl i Daniel a jeho přátelé. To, že si král ten sen nemůže vzpomenout je příznačné. Je to určité znamení. Jsou k dispozici staré babylonské texty, které ukazují, že skutečnost potvrzuje, že to byl Bůh, který k němu mluvil. Jeden takový text zní "Jestliže si nějaký člověk nevzpomene na sen, který měl, pak to znamná, že bůh se na něj hněvá". A tak si to i Nabuchodonozor myslel, že to Bůh se na něj hněvá. Bůh to věděl a byl to důvod proč Bůh způsobil aby Nebúkadnesar ten sen zapoměl, aby pochopil, že k němu hovoří Bůj. Daniel 2,31 - Ty jsi, králi, viděl jakousi velikou sochu. Byla to obrovská socha a její lesk byl mimořádný. Stála proti tobě a měla strašný vzhled. |
||
![]() |
<< Daniel 2,32 - Hlava té sochy byla z ryzího zlata Daniel 7,4 - První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Viděl jsem, že mu byla křídla oškubána, bylo pozvednuto od země a postaveno na nohy jako člověk a dáno mu lidské srdce. Hradby byly 27 km dlouhé a široké tak, že po nich mohli jezdit povozy. |
||
![]() |
|||
![]() |
<< Daniel 2,32 - Její hruď a paže ze štříbra v 8.kapitole Daniel se mluví o beranu s 2 rohy - 2 rohy - Médo-Peršané. |
||
![]() |
Perské jednotky dobyly Babylón tak, že odklopili část toku Eufrat - hladina řeky klesla a tak se mohli přebrodit a dostat do města. Tato říše ovládala 127 provincií. | ||
![]() |
<< Daniel 2,32 - Břicho a boky z mědi Daniel 7,6 - Potom jsem viděl, hle, další zvíře bylo jako levhart a mělo na hřbetě čtyři ptačí křídla. Bylo to zvíře čtyřhlavé a byla mu dána vladařská moc. 4 hlavy se vztahují na 4 řecké generály (Symikus, Consandrus, Solukus a Toulmy), číslo 4 je také významné, že představuje panství, které zahrne celou zemi - řecká říše zahrnovala celý svět i co se týče duchovní stránky. Básníci toho věku přirovnávali Řecko k bronzu. Také vojáci měli zbroj z mědi. Čtyři křídla znamenají dvounásobnost rychlost.
|
||
![]() |
<< Daniel 2,33 - Stehna ze železa Daniel 7,7 - Potom jsem v nočním vidění viděl, hle, čtvrté zvíře, strašné, příšerné a mimořádně mocné. Mělo veliké železné zuby, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama. Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohů. Např. Virgillius, latinský básník, říká, že ve starých časech byly zbraně z bronzu, ale nyní jsou ze železa. A skutečně to, co Řím charakterizovalo, bylo železo. Panovníkem byl Céśar Augustus. Roku 476 Řím padl a povstalo 10 barbarských kmen v Evropě. |
||
![]() |
![]() |
||
![]() |
<< Daniel 2,33 - Nohy dílem ze železa a dílem z hlíny Daniel 2,41-42 - Že jsi viděl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem ze železa, znamená, že království bude rozdělené a bude v něm něco z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou. 42 Prsty nohou dílem ze železa a dílem z hlíny znamenají, že království bude zčásti tvrdé a dílem křehké. 1) Vandalové, 2) Herulové a 3) Astragoti - 3 země zničeny |
||
![]() |
<< Daniel 2,34-35 - Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je, 35 a rázem bylo rozdrceno železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi. Daniel 2,44-49 - Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, 45 neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý.“ 46 Tu král Nebúkadnesar padl na tvář, poklonil se před Danielem a rozkázal, aby mu byla obětována oběť přídavná s vonnými dary. 47 Král Daniela oslovil: „Vpravdě, váš Bůh je Bůh bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství, neboť jsi mi dokázal toto tajemství odhalit.“ 48 Král pak Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů i moc nad celou babylónskou krajinou a učinil ho nejvyšším správcem všech babylónských mudrců. 49 Ale Daniel prosil krále, aby správou babylónské krajiny pověřil Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Daniel sám zůstal na královském dvoře. |
||